Humanoidní roboti, physical AI a realita provozu. Byli jsme na nultém ročníku setkání PROTO ROBOT

V pátek 23. října se v pražském coworkingovém centru Pracovna na Žižkově uskutečnilo první setkání PROTO ROBOT, nové série akcí zaměřených na robotiku a takzvanou physical AI. Na místě se sešli vývojáři, technologičtí nadšenci i lidé, kteří hledají pro roboty konkrétní uplatnění v praxi. Za TRITON IT dorazili David Trojan, analytik, a Marek Rost, CTO. Akce se konala také za podpory České asociace umělé inteligence (ČAUI), jejímž jsme členem.

Program nabídl živé ukázky robotů, prezentace technologických projektů i zkušenosti z jejich nasazování a servisu. Důležité bylo také sledovat, jak daleko jsou jednotlivá řešení od skutečného komerčního využití a s jakými překážkami se jejich tvůrci potýkají.

Humanoid, který tančí, a robot, se kterým si můžete povídat

Úvodní část akce patřila demonstracím. Účastníci si mohli zblízka prohlédnout několik robotických zařízení a diskutovat s jejich tvůrci. Největší pozornost přirozeně přitahoval humanoidní robot, kterého přivezl pražský startup Integra Robotics. V rámci akce robot předvedl krátkou taneční ukázku. Technologie sama o sobě slouží k vývoji a testování pokročilých manipulačních aplikací, například bin picking.

Zajímavou interakci nabízel Reachy Mini, stolní robot vyvíjený společností Pollen Robotics, která se vyznačuje mimo jiné svým open-source přístupem k robotice i umělé inteligenci: své modely firma otevřeně publikuje v rámci platformy Hugging Face. Předností robota je možnost hlasové komunikace a interakce s uživatelem. Jde o otevřenou robotickou platformu, která umožňuje experimentovat s propojením fyzického zařízení a umělé inteligence. Právě takové projekty ukazují, jak se mohou jazykové modely postupně dostávat z prostředí počítačů do fyzického světa.

Integra Robotics: humanoidní robotika hledá cestu do firem

Jedním z hlavních řečníků byl Lukáš Vítek ze společnosti Integra Robotics. Ta se profiluje jako integrátor moderní průmyslové robotiky se zaměřením na Physical AI, flexibilní manipulaci a robotické vidění. Hardwarovou platformu (včetně humanoidních i standardních průmyslových robotů od zahraničních výrobců) volí vždy podle konkrétní aplikace a potřeb zákazníka.

Z technického pohledu nás zaujala kombinace deterministických postupů a přístupů založených na modelech VLA (Vision-Language-Action). Ty propojují vizuální vnímání, jazykové instrukce a vykonávání akcí. Robot je tak schopen kombinovat přesnost algoritmického pohybu s flexibilitou VLA modelů. Díky tomu dosahuje vyšší spolehlivosti při plnění úkolů a zároveň se dokáže postupně učit reagovat na situaci, kterou pozoruje.

V prezentaci zazněl například princip využívání kamerových záznamů běžných lidských činností, jako je otevírání lahví. Taková data mohou sloužit k trénování modelů, které následně řídí pohyby robota. Cílem je naučit stroje manipulovat s předměty a vykonávat úkony, pro něž by jinak bylo nutné složitě programovat každou jednotlivou situaci.

Potenciální využití je široké: od intralogistiky a manipulace s objekty, označované jako bin picking, až po rutinní činnosti ve výrobě a dalších provozech, kde firmy obtížně hledají pracovní sílu.

Náročná cesta k průmyslové integraci Physical AI

Zároveň se ale ukázala důležitá věc, která v prezentacích technologických startupů někdy zůstává v pozadí: při zakládání nového technologického trhu je cesta od zajímavého konceptu k plně fungujícímu obchodnímu modelu poměrně trnitá.

Integra Robotics již dnes realizuje projekty průmyslové integrace pro platící zákazníky. První ostré nasazení humanoidní robotické aplikace v reálném provozu u zákazníka pak plánuje na leden 2027. Jde o podstatný kontext, který ukazuje, jak se teorie postupně překlápí do reálné průmyslové praxe.

Výmluvným příkladem byl obchodní požadavek, který firma řešila pro lahůdkářský provoz. Představa zahrnovala robota, který by krájel salám, balil jej a současně komunikoval se zákazníky. Na papíře to vypadá jako ideální úkol pro univerzálního humanoidního pomocníka. V současnosti však takový scénář naráží na limity manipulace, spolehlivosti i požadavků na hygienu v potravinářství.

To neznamená, že humanoidní robotika nemá budoucnost. Znamená to, že cesta od působivého dema k ekonomicky smysluplnému nasazení vede přes řadu technických, provozních i obchodních překážek.

Robotservice: robotem práce nekončí

Jiný, neméně důležitý pohled nabídl Tomáš Konečný ze společnosti Robotservice. Ta se věnuje servisu a údržbě robotických zařízení, která už pracují v běžných provozech. Mezi příklady patřily úklidové roboty v obchodních řetězcích, zařízení používaná v gastronomii i stroje nasazené ve výrobních a stavebních firmách.

Oproti prezentacím zaměřeným na budoucnost robotiky šlo o pohled z každodenní praxe. Tomáš Konečný popisoval, jaké poruchy servisní technici řeší, jak probíhají vzdálené zásahy a kdy je nutné vyrazit přímo na místo. Významnou roli přitom hraje také obsluha. Robot může být technicky schopný, ale pokud se o něj personál nestará, zanedbává údržbu nebo s ním zachází nesprávně, jeho spolehlivost rychle klesá.

Prezentace nebyla technickým rozborem do nejmenších detailů, přinesla ale důležitou připomínku: nasazením robota projekt nekončí. Zařízení potřebuje údržbu, diagnostiku, dostupné náhradní díly a lidi, kteří vědí, jak s ním pracovat.

Z pohledu firem, které zvažují automatizaci, je to zásadní součást ekonomického rozhodování. Nestačí porovnat pořizovací cenu robota s náklady na lidskou práci. Do celkových nákladů je potřeba zahrnout také servis, prostoje, zaškolení obsluhy a náročnost integrace do stávajících procesů.

PROTO ROBOT #0: skvělý odraz AI robotiky

První setkání PROTO ROBOT proběhlo v příjemné atmosféře. Organizace fungovala dobře, prostor nabízel dostatek příležitostí k neformálním rozhovorům a na akci dorazilo dle našich odhadů přibližně sto účastníků. Výraznou část publika tvořili mladí studenti ČVUT, což je pro rozvoj robotiky a technických oborů pozitivní signál.

Samotný formát krátkých prezentací a živých demonstrací dává smysl. Umožňuje potkávání se s lidmi, kteří Physical AI roboty skutečně vyvíjejí, integrují nebo servisují, a konfrontovat jejich zkušenosti s očekáváními ostatních účastníků. Jelikož šlo o nultý ročník, akce se neobešla bez drobných porodních bolestí: u některých robotů například nebylo možné zastihnout jejich autory a nahlédnout tak hlouběji do toho, v jaké fázi vývoje se dané projekty nacházejí.

Proč budeme vývoj physical AI dál sledovat

Physical AI jsou oblasti, které stojí za pozornost nejen z pohledu výroby a logistiky. Jejich vývoj ukazuje, jak se umělá inteligence postupně přesouvá od práce s informacemi k ovlivňování fyzického světa.

V TRITON IT se dlouhodobě zabýváme tím, jak nové technologie využívat v konkrétních firemních procesech. U softwarové automatizace přitom platí stejný princip jako u robotiky: samotná technologická novinka ještě není výsledkem. Rozhodující je, zda dokáže vyřešit skutečný problém, zapadnout do existujícího prostředí a přinést měřitelnou hodnotu.

První PROTO ROBOT nám nabídl užitečný pohled na odvětví, které má velký potenciál, ale také řadu nevyřešených výzev. Budeme proto sledovat, jak se jednotlivé projekty posunou od prvních demonstrací k praktickému nasazení. A těšíme se na další setkání, na kterých bude možné porovnat dnešní vize s tím, co už roboti skutečně zvládnou.